[11r]číslo strany rukopisua na mnohé kusy rozděliti a ode všeho vojska tak snědenu býti, jížto k té jisté ženě radě učinili sú tak. Mezi tím pak ten vévoda český, kterýž tak strašlivý byl, povolav tajně k sobě jednoho rytíře jménem Styra, ctného, vítězného a silného, v své odění, málo některým dav věděti, jeho oblékl a na svuoj kuoň vsadil i přikázal jemu, aby proti nepřáteluom v jeho podobenství bojoval a před svým vojskem k bojování napřed táhl. Tehdy on ochotně to učiniti slíbil. Ale také od vévody[k]vévody] wewedy slib přijal, aby jeho na najvyšším místě pohrabati kázal, ač by se snieti jemu tu událo. Takž pak i jel jest napřed s svým vojskem na to určené pole k jednomu chřibu, kterýž vynikal prostřed toho pole. Vlastislav pak také přijel jest z druhé strany s svým vojskem i přijel jest prvnější s svým vojskem na to řečené pole. On pak a lidé jeho ptáky rozvázavše, jich množstvím povětří sú naplnili. Potom boj mezi sebú počali. A tak ten udatný rytieř, kterýžto v odění a v podobenství knížete svého Neklana byl přijel k bojování, napomenul jest své vojsko, aby udatně a směle skutky činili a sebe mužně bránili. A tak ten rytieř na nepřátely se vítězně obořil i jal se s nimi mužně potýkati. A kdy skuoro všickní byli zbiti, on s svými jest boj obdržal a v tom také boji mnohými ranami raněn jsa, umřel jest, a na tom místě jest pochován, jakž byl prosil, kteréžto místo do dnešního dne slove Dub silného rytieře. S oné pak strany všickní pak zbiti byli kromě toho jediného, kterýž k naučení macechy své z boje byl utekl, kterýžto domuov vrátiv se, nalezl jest raněnú ženu svú. A když snažně opatřil, uhlédal jí raněnu v prsy, ana uší nemá, tak vzav uši onoho jistého nepřítele svého, kteréhožto v boji byl zabil, an pak ženy své uši jsúce nalezl jest.